Bylo něco kolem třetí ráno, když z hospody vyklopýtal mladý kluk, notně posilněný alkoholem. Nevíme, jestli měl špatnej den, nebo ho prostě jen napadla blbost století, ale uviděl zaparkovaný auto souseda… a bez přemýšlení mu vysklil okno. Tak prostě. Bum, prásk, střepy všude.
Teď přijde ta „lepší“ část — soused měl kameru. Teda vlastně webkameru, co byla namířená z okna na dvůr. Ta kamera sice ukázala, že tam někdo byl, ale protože nenahrávala záznam, tak se z toho ráno moc nevykoukalo. A ve tři ráno samozřejmě nikdo koukat na monitor nebude. Takže žádné důkazy, žádné jasné obličeje, žádná šance to pořádně řešit.
Výsledek? Soused zaplatil opravu auta ze svého, protože kamerový „oči“ bez paměti jsou asi jako pes, co umí štěkat jen, když se díváš.
Takže rada dne? Jestli už si řešíš kameru sám, tak pořiď takovou, co i nahrává. Protože spoléhat jen na to, že zrovna koukáš, je fakt sázka na hodně špatnou kartu…. je to takový slušný retro.
No a jak jsem se tento zážitek dozvěděl? Shodou náhodou je pána poškozeného můj soused, který v noci hrál na počítači, takže to slyšel a viděl tzv. z prvního pohledu. Soused je taky sice dobrý hlídač, ale kamera se záznamem je stále kamera..
No a co na to domovní strážce?
Tak vidíš, kamaráde. Mít kameru je fajn, ale když nic nenahrává, je to jako mít zámek bez klíče – na ozdobu. Soused mohl mít v ruce jasný důkaz, ale místo toho má jen rozbité okno a spíše plané dohady. Jestli máš doma kameru, koukni se, jestli ti fakt ukládá záznam. Protože až se něco stane, už bude pozdě řešit, že to vlastně neumí. Bezpečí zdar!
